Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je Řecko Černý Petr pro Evropu, nebo Evropa Černý Petr pro Řecko ?

8. 03. 2015 0:00:00
Už pět let trvá masivní mediální kampaň pracovitých evropských mravenců proti hanebně líným a drzým Řekům. Systematická mediální práce přináší zcela nepochybně své ovoce. Názory v diskusích těžce hraničí s paranoiou ...

Většina názorů se shoduje. „ Vypráskat ty nemakačenka z eurozóny“ „ Parazitují na pracovitosti ostatních“ „ Popíjejí Ouzo za peníze hlady umírajících Slováků“ A to vynechávám komentáře plné vulgarismů. Nejsmutnější je ovšem to, že se k těmto „argumentům“ uchylují i osobnosti, u kterých by bylo možno předpokládat vyšší, než hospodský přehled. Pravda ?? Zajímá to někoho vůbec ? Média se tak dlouho předháněla v líčení důchodů, platů a výhod státních zaměstnanců, sociálních podpor a pracovní morálky, až to začalo vypadat jako pravda. A nejen pravda. Hlavně jako příčina řecké krize.

„Žili si nad poměry na dluh a teď musí platit ..“ Také to zní docela logicky. Proč by nemělo ? Ovšem naskýtá se druhá otázka. Proč jim většina zúčastněných bank a institucí cpala úvěry horem dolem ? Všichni velice dobře věděli, jaká je situace. Tak proč vlastně ? A kam ty peníze přišly ? Že by evropský bankovní sektor nevěděl o tom, že Řecko za posledních 200 let zbankrotovalo pětkrát a z těch 200 let 90 strávilo v bankrotu ? Jeden z příkladů, v roce 1824 si půjčilo cca 1,5 mil. liber, dva roky poté zbankrotovalo a splácelo 52 let. Celkově zaplatilo 10 mil. liber. To je jen malá poznámka pro ty, co píší, že dluhy se musí vracet. Osobně k tomu podotýkám, že použití peněz na podmanění jiného subjektu je srovnatelné s ozbrojenou agresí.

Historia magistra vitae. Prý. Bankrot z roku 1894 byl nepřímým následkem Berlínského kongresu z roku 1878. Tam se mocnosti dohodly na posílení svého vlivu na Balkáně a opět začaly „cpát“ Řecku úvěry. Primárně pochopitelně na vyzbrojení armády. Řecko vydrželo splácet asi 15 let. Tři roky po bankrotu byla ustavena Komise pro řízení Řecka, která převzala ekonomické řízení země. Podobnost s dneškem samozřejmě ryze náhodná. Poslední bankrot byl splacen po 33 letech v roce 1964.

Za poslední léta investovalo Řecko do zbrojení přes 200 miliard €. Německo-anglické Eurofightery za 4 miliardy, francouzské fregaty za více než 4 miliardy, německé Leopardy II ( přes 1000 ks ), německé samohybné houfnice, německé ponorky za více než 2 miliardy, Apache .... a 133 000 mužů ve službě. Samozřejmě, již slyším: „Tak proč zbrojí, když na to nemají, navíc jsou v NATO“. Bohužel v tomhle se historicky setkávají zájmy dnešních mocností ( NATO ) se zájmy Řecka na bezpečnou hranici. Řecká historická zkušenost navíc jasně praví, že v kritických momentech se musí spoléhat pouze na sebe. Ostatně turecká invaze na Kypr v roce 1974 kdy 40 000 vojáků řádné turecké armády napadlo vcelku bezbranný Kypr a celý svět včetně NATO se vzmohl jen na bezzubé protesty, je jen příkladem. Mimochodem, přístupová smlouva k NATO nezaručuje pomoc v případě napadení jiným členem NATO. O tom se moc nemluví. Ani o tom, že například kousek za Xanti je hřbitov pro řecké stíhače, kteří zahynuli při permanentním narušování vzdušného prostoru Řecka Tureckem. A historie novodobých vojenských střetů by sama vydala na článek. Jejich „hašení“ prostřednictvím dalších výhodných půjček je také zajímavá kapitola. No a ostatní sousedi ? Stačí jen letmý pohled na mapu. Alespoň těm gramotnějším.

Pochopitelně je zbrojení jen jedním z faktorů dnešního stavu. Ty nejčastěji omílané sem patří také. Nedostatečný výběr daní, hlavně u bohatších skupin obyvatelstva, vysoká korupce, nedostatečná industrializace, kvóty EU, které téměř zničily původní zemědělskou produkci, vnější vlivy, relativně vysoké důchody a přebujelý státní sektor. Tady jen poznámku. Uváděné počty státních zaměstnanců jsou mírně matoucí. Zdaleka ne všichni ví, že jsou zde jako státní zaměstnanci bráni i např. popeláři, pracovníci dopravy a energetiky a další manuální profese. Co se týče úředníků, je Řecko srovnatelné s námi. A pak ještě nedostatečné využívání přírodních zdrojů.

Řecko je paradoxně velmi bohatý stát. Zásoby zlata (tisíce tun jen v oblasti Skurdia), cca 40 bilionů barelů ropy, tuny urania, (cca 10 000 tun při ceně 20 000,- USD za 1 gram), tisíce tun vzácného osmia, 3 triliony tun zemního plynu, (jen v oblasti Kréty cca za 279 bilionů dolarů), huntit, bauxit, hořčík, nikl, mangan, pyritochrom, bentomit, magnezium, olovo, zinek a celkově 25 z 34 nejvzácnějších minerálů na světě. Spousta z nich se používá ve špičkové elektronice, kosmonautice a kybernetice. K tomu šest druhů kvalitního mramoru, vápník, lignit, břidlice, sádrovec, železná ruda a spousta dalších prvků, jejichž výskyt se většinou tají. Proč? Možná někteří víte, co to byl Marshallův plán, program poválečné obnovy Evropy. Ale málokdo ví, že tajný dodatek Marshallova plánu zněl, že v Řecku se 50 let nebude těžit. Ústupek za cenu půjček, dotací, korupce a nátlaku. Skončila lhůta a vzápětí začala řecká krize ... Hodně velká náhoda.

Přírodní zdroje žádná velká finanční skupina nenechá ladem. Dobýt. Teď už jen zbývá to omluvit v civilizované Evropě, dobyvatelské války již nejsou zrovna v módě. Nastoupí tedy propaganda, ti líní Řeci se válí pod olivami a popíjí Ouzo .. Fuuuj .. A ti chudí středoevropané jim ty orgie dotují .., dvakrát fuuj .. Bohužel se najde dost těch, kteří jsou okamžitě ochotni vyhlásit Řecku válku. Pochopitelně. I propaganda od dob doktora Goebbelse zaznamenala pokrok... Plán vycházel hladce až do vítězství Syrizy ve volbách. Teď už je to válka dogmat a zatím není jasné, kdo vyhraje. Jasné je, kdo prohrává. Obyčejní lidé. Nezaměstnanost v desítkách procent, ve stovkách procent nárůst sebevražd, ekonomický pokles na každém kroku. Život na pokraji bídy a emigrace. Přímý důsledek terapie, naordinované Řecku Trojkou. Opravdu záchrana, před kterou by měli padat před EU na kolena, jak požadují mnozí diskutéři.

Jsem cizinec, můžu se kdykoliv vrátit. V Čechách mám přátele a zázemí, ale nechci. Žiji tady a již jen proto se nemohu pasivně dívat, jak se z Řecka dělá parazit Evropy jen proto, aby to posléze mohla být nejlevnější evropská dojná kráva ...

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Vladimír Mráz | neděle 8.3.2015 0:00 | karma článku: 35.31 | přečteno: 3897x


Další články blogera

Vladimír Mráz

Pravidelně oprašovaný řecký „bubák“, letos pro změnu v dovolenkové verzi

O lžích, mýtech, polopravdách a mediálních výpadech proti Řecku píši celkem pravidelně, i když to silně připomíná boj s větrnými mlýny. Letos se k těm pravidelným přidává ještě dovolená.

9.4.2016 v 12:03 | Karma článku: 30.46 | Přečteno: 3459 | Diskuse

Vladimír Mráz

Zásadovému Rakousku se konečně podařilo najít viníka imigrantské krize

a mnozí Češi samozřejmě nadšeně tleskají , vždyť je to tak jednoduché. Ovšem ne vždy se v jednoduchosti skrývá genialita ..

24.1.2016 v 12:48 | Karma článku: 33.81 | Přečteno: 2804 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Důchodová reforma jako podvod století

Důchodová reforma bývala kdysi velkým tématem. Pak načas nějak vysublimovalo. A náhle se opět vrací. Mluví o něm vláda. A nedávno o něm mluvil i guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

20.4.2018 v 8:00 | Karma článku: 45.93 | Přečteno: 10063 | Diskuse

Iva Hlavinková

Realitní makléř – co by mělo být součástí jeho služby?

Od klientů často slýchám stížnosti na realitky. Navíc málokdo ví, co vlastně po realitním makléři může chtít a co je, nebo by aspoň „za ty prachy“ mělo být v jeho službách.

18.4.2018 v 9:32 | Karma článku: 8.17 | Přečteno: 288 | Diskuse

Zdeněk Trinkewitz

Zadluženost a exekuce – společenská epidemie Česka

Epidemie postupuje a zadluženost rodin již zachvátila čtvrtinu české populace. A vláda s tím nic nedělá IDKP – Institut pro křesťansko-demokratickou politiku zorganizoval besedu na téma Český život na dluh,

17.4.2018 v 18:17 | Karma článku: 17.76 | Přečteno: 812 | Diskuse

Lucie Teisler

Když máte úspěšnou kariéru, příjemný život a přesto vás to nenaplňuje

Kdo by nechtěl být šťastný? Štěstí je dnes logickým cílem našich životů. Americká spisovatelka a novinářka Emily Esfahani Smithová, která se štěstím zabývá dlouhodobě, ovšem tvrdí, že štěstí je špatný životní cíl.

15.4.2018 v 18:40 | Karma článku: 14.88 | Přečteno: 551 | Diskuse

Krystof Bartos

Budoucnost bude patřit Indii a podobným zemím

Že mají tzv. emerging markets (rozvíjející se trhy) rozsáhlý význam pro světovou ekonomiku v příštích dekádách, to vám řekne skoro každý.

13.4.2018 v 13:06 | Karma článku: 9.59 | Přečteno: 435 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2814

Každý úhel pohledu má svoji pravdu. Celý život celkem marně hledám ten nejlepší úhel ..





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.